Borci s roztroušenou sklerózou brněnské Unie Rosky ušili pro Domov sv. Josefa roušky v rámci výzvy Oblastní charity Červený Kostelec „Milion roušek do Velikonoc“. A co víc, poslali je s krásným osobním pozdravem ve formě vzpomínkové fotky z kalendáře právě panu Pavlovi, který z Brna pochází. A tak náš milý Pavel nelenil a napsal svoji první pohádku.
Všem nám pohádka udělala radost, tak bychom se o ni s vámi rádi podělili.
Kdysi kdesi za hlubokými lesy se rozkládalo království zvané Pandémija . V tom království žil král, krutý král Koroňák jen sám se svojí jedinou dcerou, krásnou princeznou Pandemínou I.. Od té doby, co zemřela její hodná máma, královna Immunita, království jen chřadlo a pustlo. Takže si král řekl, že pro povznesení úrovně království bude muset dobře provdat svoji dceru Pandemínu. I uspořádal skvostný bál. A tak se o příštím víkendu sjeli princové z širokého okolí.
Král si řekl: „Nechám děvčata zahalit, ať to mají princové těžší. Však oni už ti dva si k sobě cestu najdou.“
A vážně, bylo to s podivem, ale princezna Pandemína celou noc protančila jen s krásným mladým princem Vakcínem !!!
O půlnoci ji princ Vakcín zašeptal do ouška: „Ach krásná princezno, šíleně jsem se do Vás zamiloval, mohu vás požádat o ruku?“
„ Ó zajisté princi“, špitla nesměle princezna.
„ A princezno“ podotkl princ ještě, „prozradíte mi prosím, v čem spočívá to vaše kouzlo, čím jste to svoje kouzlo ještě umocnila?“
„ Vážený princi, to bude asi tou rouškou.“
„Ano, všiml jsem si, není to ta obyčejná z Číny.“
„Ale můj milý, tato rouška je šitá s láskou, od děvčat z Rosky-Brno z jižní Moravy !!!“
A bác! a byla svatba! a všem se zase žilo šťastně a vesele a líp.
Cililink, zvonec, konec…
Pavel Mrština, klient Domova sv. Josefa